Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Reakce neuroendokrinního systému koní na stres
Šimková, Daria
ŠIMKOVÁ, D. Reakce neuroendokrinního systému koní na stres. Mendelova univerzita v Brně, 2017. Bakalářská práce. Bakalářská práce rozebírá problematiku stresu v souvislosti s neuroendokrinními systémy. Práce je zaměřena na porovnání a spolupráci těchto dvou soustav v závislosti na stresu. V první části je popsána obecná charakteristika endokrinní soustavy a hormonů, obecný popis nervové soustavy a definice a pohled na stres. V další části jsou pak uvedeny konkrétní orgány daných soustava jejich hlavní funkce, závěr kapitoly je pak vždy věnován patologickým procesům obou soustav. V závěru je pak shrnut poznatek o účinku stresu na tyto soustavy a vliv na případné poruchy a onemocnění neuroendokrinní soustavy.
Vliv stresových hormonů na mezenchymální kmenové buňky
Karásková, Eva ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (MSCs) jsou multipotentní buňky se schopností diferenciovat do osteoblastů, adipocytů a chondrocytů. V organismu se podílejí na udržování homeostáze, hojení ran a regeneraci tkání. Nejčastěji bývají izolovány z kostní dřeně či tukové tkáně a jsou studovány především v oblasti regenerativní medicíny. Stresová reakce je neuro-humorální příprava na "boj nebo útěk", jde tedy o obranou reakci na zátěž, a to jak fyzickou, tak psychickou. Dlouhodobý stres má však na organismus negativní vliv a dochází k jeho postupnému vyčerpávání a poškozování. Hypotéza je taková, že působením stresových hormonů a neurotransmiterů na MSCs dochází ke zhoršení udržování vnitřní homeostáze a integrity organismu, zpomalení hojení a regenerace tkání. Stresové hormony ovlivňují vlastnosti a chování MSCs, především jejich schopnost diferenciace, migraci do míst poranění a produkci aktivních látek. Klíčová slova: mezenchymální kmenové buňky (MSCs), katecholaminy, hormony, nervový systém, stres
Technologie pěstování Leuzey saflorové (Leuzea carthamoides DC.) a využití produktu.
FEJO, Eva
Maralí kořen neboli parcha saflorová je velice nenáročná rostlina z oblasti Asie, okolí Sibiře. Má specifickou podobu připomínající bodlák. Je velice odolná vůči vnějším vlivům a díky svému výskytu má i velké využití. Její účinky byly známy již v historii a využívány hlavně v původní oblasti. K nám se rozšířila poměrně nedávno a dosud není tolik známá, přestože má pozitivní vliv na hojení po nemocích, nervový systém a sexuální apetit.
Funkční morfologie miracidií schistosom
Svobodová, Kateřina ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Bulantová, Jana (oponent)
Motolice čeledi Schistosomatidae představují významné patogeny napadající různé druhy ptáků a savců, včetně člověka. Miracidium je první larvální stadium vyskytující se ve složitém životním cyklu těchto parazitů. Budoucnost celého životního cyklu závisí na schopnosti této larvy nalézt, rozpoznat a penetrovat do vhodného mezihostitelského plže. Miracidium vyhledává mezihostitelského plže aktivně podle signálů z vnějšího prostředí, a poté podle glykoproteinů vylučovaných plžem. Volně plovoucí miracidium má omezené zásoby energie, proto musí vhodného mezihostitele nalézt co nejrychleji. K rychlému pohybu ve vodním prostředí mu slouží pohybové cilie. Povrch miracidia pokrývají ploché ciliární destičky uspořádané do čtyř řad, které navzájem oddělují mezibuněčné valy. Přední konec těla je zakončen kuželovitou strukturou nazývanou apikální papila. Apikální papila je klíčovým nástrojem pro penetraci. Ústí na ní vývody penetračních žláz. Miracidia disponují širokou škálou senzorických orgánů, které jim pomáhajících při orientaci. Nicméně, o jejich funkci se toho zatím moc neví. Morfologie miracidií může posloužit jako vhodný znak k rozlišení jednotlivých druhů schistosom. Tato práce shrnuje současné znalosti morfologie a funkce jednotlivých struktur v těle miracidia a věnuje se také chování miracidia při...
Nervový systém a kognitivní schopnosti hrabavých ptáků
Zhang, Yicheng ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
1. Abstrakt Ptačí mozek byl tradičně považován za malý, jednoduchý, složený téměř výhradně z bazálních ganglií a zabezpečující pouze instinktivní chování. V příkrém rozporu s těmito zastaralými názory recentní studie jednoznačně demonstrují, že ptačí koncový mozek je, ačkoli postrádá vrstevnatý neokortex, tvořen rozsáhlými oblastmi, které jsou homologické savčímu palliu, sdílí řadu organizačních principů se savčím koncovým mozkem a zabezpečuje obdobné kognitivní funkce. Behaviorální studie prokázaly, že někteří ptáci mají kognitivní schopnosti srovnatelné nebo vyšší než savci, zvláště krkavcovití ptáci a papoušci se svými schopnostmi v mnoha kognitivních doménách vyrovnají lidoopům. Není proto překvapivé, že tito vysoce encefalizovaní ptáci jsou častými modely pro studie zabývající se kognicí u ptáků, zatímco méně encefalizovaní ptáci jsou v tomto kontextu studováni mnohem méně. Hrabaví ptáci (Galliformes), kteří tvoří spolu s vrubozobými ptáky (Anseriformes) nejbazálnější vývojovou linii neognátních ptáků (Neognathae), mají relativně malé mozky. Jejich cerebrotyp je charakterizován malým koncovým mozkem, malým nidopalliem a velkým mozkovým kmenem. Mozek hrabavých je lateralizován. Mozky domestikovaných hrabavých ptáků jsou redukovány ve srovnání s mozky jejich divokých příbuzných. Behaviorální studie...
Etologie a neurobiologie chobotnic
Černá, Jesika ; Kubík, Štěpán (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá chováním chobotnic a vším, co s jejím chováním souvisí. Zejména jde o barvoměnu, nerovový systém a fyziologii.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.